Jeho život

10. června 2009 v 7:15 | Eliška
Thomas Wolsey (asi 1471 - 29. listopad 1530) byl anglický státník a kardinál římskokatolické církve.

Wolsey byl syn řezníka,Roberta Wolseye a Jany Daundyové. často se uvádí, že jeho otec byl řezník, ale historické prameny uvádí, že padl v bitvě u Bosworthu a je pravděpodobnější, že byl bohatým obchodníkem. Thomas studoval teologii na Magdalenině koleji v Oxfordu a 10. března 1498 byl vysvěcen na kněze.
Nejprve byl učitelem na Magdalenině koleji, ale brzy byl jmenován děkanem teologie. Roku 1502 odešel z Oxfordu a stal se kaplanem Jindřicha Deana, arcibiksupa canterburského. Po jeho smrti o rok později odešel na panství Richarda Nanfana, který ho učinil správcem svého panství. Po Nanfanově smrti roku 1507 vstoupil do služeb Jindřicha VII.



Když se roku 1509 stal Jindřich VIII. anglickým králem stal se Wolsey jeho sociálním pracovníkem. Jeho vliv vzrůstal a roku 1514 se stal rozhodující osobou ve státních záležitostech a nejmocnější postavou církve. Nejvyšším úřadem, který zastával, byla pozice kancléře a králova rádce. Jeho vliv byl tak velký, že byl často označován jako druhý král. V rámci církve zastával funkci arcibiskupa yorského a roku 1515 byl jmenován kardinálem, což ho nadřadilo dokonce i arcibiskupu canterburskému. Jeho hlavní odkaz spočívá v zájmu o architekturu zvláště pak o úpravu jeho sídla Hampton Court Palace, který se dochoval do současnosti. Jen málo lidí, kteří nepocházeli ze šlechtického rodu se domohlo tak významného postavení v rámci monarchie.


Bylo Wolseyovou výhodou, že Jindřich VII. zavedl opatření pro omezení moci aristokracie a podporoval příslušníky nižších stavů. Jindřich ho jmenoval královským kaplanem. Jeho vzestup k obrovskému vlivu je možno připsat jeho vysoké inteligenci a velkým organizačním schopnostem, jeho extrémně pracovité povaze, ambiciózní povaze a pověsti, kterou si u krále vydobyl. Roku 1509 ho Jindřich VIII. jmenoval svým sociálním pracovníkem, což mu vyneslo místo v tajné radě. Další podmínkou Wolseyova vzestupu bylo to, že se mladý Jindřich nezajímal o praktické záležitosti vlády.

Válka proti Francii v letech 1512 - 1514 byla pro Wolseyho příležitostí demonstrovat své schopnosti. Anglie, s papežovou podporou, vytvořila alianci Anglie, Španělska a Svaté říše římské proti Francouzskému králi Ludvíku XII.. Po prvotním neúspěchu se připojil k společnému útoku proti Francii a prokázal velké schopnosti při dlouhodobém vojenském tažení za účasti velkého počtu vojáků. Měl klíčovou roli v následných mírových jednáních, která zachovala pro Anglii dobyté území a potvrzení míru bylo doplněno manželstvím Ludvíka XII. s Jindřichovou sestrou Marií. Ludvík měl ale chatrné zdraví, krátce po svatbě zemřel a jeho nástupcem se stal ambiciózní František I.

Po smrti španělského krále Ferdinanda II., Jindřichova tchána a spojence, nastoupil na španělský trůn Karel V., který okamžitě uzavřel mír s Francií. Karel V. se po smrti Maxmiliána I. roku 1519 stal císařem římským a vliv Anglie na kontinentu poklesl. Roku 1518 se snažil papež Lev X. dosáhnout v Evropě mír, aby mohl vyhlásit křížovou výpravu. Jmenoval Wolseyho papežským nunciem a pověřil ho, aby jeho jménem svolal mírovou konferenci. Wolsey zorganizoval v Londýně jednání za účastí dvaceti národů. Toto jednání postavila Anglii do čela evropské diplomacie.

Soubor:Cardinal Wolsey Christ Church.jpg

Dalším Wolseyho diplomatickým úspěchem bylo zorganizování akce Field of Cloth of Gold roku 1520. Jednalo se o grandiózní setkání mezi Františkem I, králem Francie, a Jindřichem VII doprovázené asi pěti tisíci dalších šlechticů. Zdá se, že účelem byla mírová jednání mezi oběma králi, ale zároveň i ukázka bohatství a vlivu Anglie v Evropě.

Wolsey provedl, ve spolupráci s královským pokladníkem Johnem Heronem, velké změny daňového systému. Tato revoluční forma daně byla založena na přesném ocenění bohatství daňového poplatníka, kdy daň byla stanovena na jeden šilink z jedné libry příjmu. Tato daň je základem současné daně z příjmu. Tento nový systém ulevil lidem s menšími příjmy a umožnil Wolseymu vybrat dodatečné prostředky na nákladný provoz královského dvora a zahraniční výpravy. Další prostředky získal prostřednictvím dobročinných darů bohatých šlechticů.
Wolsey také obnovil spravedlivý soudní řád založený na nestranném posuzování případu. Jako alternativu k soudům zvykového práva obnovil soudní dvory a odvolací soudy. Ty se zabývaly jednoduchými případy, které nevyžadovaly velké soudní náklady a slibovaly nezaujatost. Vytvořil i bagatelní soud, jehož projednávání nevyžadovalo od účastníků jednání poplatky, a zpřístupnil tak soudní projednávání i pro chudé vrstvy.

I když měl Wolsey konzervativní názory na církev, provedl i některé reformy. V letech 1524 a 1527 využil svůj vliv a jako papežský legát rozpustil třicet zchátralých klášterů, kde se rozmohla korupce (například v Ipswichi a Oxfordu). Nicméně prostředky, které tím získal, věnoval na založení gymnázia v Ipswichi a kardinálovy koleje v Oxfordu (po jeho pádu byla přejmenovaná na královskou kolej). Od roku 1528 začal omezovat příjmy duchovních.
I když měl Wolsey mnoho nepřátel, zachoval si Jindřichovu důvěru až do doby, kdy se Jindřich rozhodl rozvést se svou první ženou Kateřinou, aby se mohl oženit s Annou Boleynovou. Wolseův neúspěch zajistit zrušení Jindřichova manželství způsobil jeho pád a smrt.
Jindřichovo manželství s Kateřinou mu nepřineslo mužského potomka. Obával se sporů o nástupnictví na anglickém trůnu po své smrti. Jindřich věřil, že jeho manželství s Kateřinou je neplatné, protože byla dříve manželkou jeho bratra Artura, který zemřel mlád. Snažil se dosáhnout zrušení papežova povolení k jeho sňatku s Kateřinou, které si na papeži vymohl jeho otec po Arturově smrti. Jeho snaha byla motivována touhou po mužském potomku a jeho touze po Anně Boleynové.

Kateřina tuto snahu o zrušení odmítala a tak se tento spor stal konfliktem mezinárodním, protože její synovec Karel V. naléhal na papeže, aby tuto žádost neakceptoval. Papež si nechtěl znepřátelit ani Karla ani Jindřicha a tak rozhodnutí odkládal, jak jen to bylo možné. To rozzlobilo Jindřicha a Annu, kteří začali zpochybňovat věrnost Wolseyho jako papežského nuncia anglickému králi. Roku 1529 byl Wolsey odvolán z vládních funkcí a bylo mu odebráno právo užívat Whitehallský palác, který si Jindřich zvolil za své sídlo místo Westminsterského paláce. Nicméně stále zůstal arcibiskupem yorským.

Wolsey se vydal na cestu do Yorkshire, ale v Cawoodu byl obviněn ze zrady a měl se v doprovodu Jindřicha Percyho, hraběte z Northumberlandu, dostavit do Londýna. Wolsey byl tímto obviněním šokován a v doprovodu svého kaplana vyrazil na cestu do hlavního města. Po cestě ale onemocněl a 29. listopadu 1530 v Leicesteru zemřel. Jeho ostatky byly pochovány v Leicesterském opatství. Wolsey měl se svou milenkou Janou Larkeovou dva potomky. Syn Thomas se narodil asi roku 1528 a dcera Dorota asi roku 1512.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama