Dva příklady štěstí Synagog za 2. světové války

4. srpna 2009 v 20:37 | LuKe |  Ostatní aneb co se jinam nevešlo
V červnu a červenci sem byl na 2 nudných exkurzích, které mi ale dali námět na tenhle článek o dvou synagogách za II.světové války.

OSUD ŠACHOVY (STARÉ) SYNAGOGY - HOLEŠOV


Na konci školy jsme místo zrušeného stanovaní jeli se třídou jeden den na exkurzi do Holešova. Holešov byl už od 15. století převážně židovskou obcí. A jelikož mám rád dějiny a v posledních pár měsících jsem se zaměřil na věci týkající se německé třetí říše a 2. světové války, tak mě děsně zajímalo jestli nám "trochu zvláštně rozvášněná" průvodkyně (tipnu kole 30 let mohla mít snad) řekne něco co se týkalo osudu Šachovy synagogy za II.světové. Průvodkyně nebyla špatná, jen její nadšení pro některé věci nás celkem udivovaly, ale přiznám, že nejspíš podobně se chovají všichni lidé, kteří zasvětily život třeba jedné věci, kterou nadevše milují.


Šachova synagoga je poslední synagoga v tzv. polském stylu v ČR. Byla vybudována v renesančním stylu v druhé polovině 16. století po shoření dřevěné synagogy v roce 1560. Postupně byla upravena a dostavena do dnešní podoby v 17. a 18. století.
Jak ti co se zajímají o německý antisemitismus určitě ví, za druhé světové války Němci deportovali židy do ghett a synagogy často likvidovali. Jakto, že tato synagoga nebyla zničena? Tuhle otázku sem nemusel ani vyslovit, protože ji průvodkyně taky zařadila do výkladu. Většina obyvatel z Holešova byli židé a za války byli deportováni do koncentračních táborů, ze kterých se vrátilo zpět do obce po válce jen 14 židů. Šachova (Stará) synagoga, ale měla obrovské štěstí. Zůstala nedotčena, protože nacisté nevěděli, že obec má dvě synagogy. V Holešově byla totiž postavena ještě jedna novější, větší a modernější synagoga, která ale byla zničena právě nacisty. Nezbylo z ní dneska už nic. Šachova navíc byla ukryta v centru města a sloužila tehdy jako obytný dům. Proto se zachovala celá. Němci neměli ani ponětí, že tato budova je taky synagoga.
Potom jsme pokračovali ještě na židovský hřbitov. V místnosti, kde se lidé loučí se zesnulými byla hodně zajímavá expozice. Byli tam práce děl studentů, kteří se zajímali o Židy ve svém okolí. Je to jakýsi státní školský projekt, kdy si studenti vypracovali vlastní studie o židech ve svých městech a zapátrali po zajímavých příbězích či jestli taky třeba neměli židovské předky. Byly tam vystaveny různé fotografie a komentáře těchto studentů a co mě zaujalo, nějaký student měl dokonce projekt o židech z pro mě nedalekého města Lipníka nad Bečvou.

HRANICKÁ SYNAGOGA - HRANICE


15. července
Nebyl to zrovna povedený plán. Kámoš mě totiž přesvědčil, ať se v 9 hodin večer vydáme podívat do hranického zámku, protože byla v Hranicích noc otevřených dveří po památkách. No, řečnické umění průvodkyně bylo opravdu otřesné. Nejenže neuměla mluvit souvisle, ale taky nebrala ohled na návštěvníky, protože vykládala za pochodu a ti vzadu neměli šanci slyšet nic z toho. Přesto mě opět zaujalo jak vyprávěla o hranické synagoze za druhé světové války. Nejenže hranická synagoga nebyla zničena jak bylo původně v německém plánu, ale dokonce byla opravena a stala se muzejním místem za 2.světové války. Jakto? Zasložil se o to vládní komisař Kettner. Po deportaci židovského obyvatelstva převzala budovu bývalé židovské radnice a synagogu německá správa města, zastoupená právě vládním komisařem Kettnerem. Ten zřídil v předním domě kanceláře pro příděl potravinových lístků a v přízemí prozatímní muzejní depozitáře a rozhodl o využití synagogy (po patřičných úpravách) pro potřeby městského muzea, které se tísnilo v jedné místnosti v budově obecné školy u fary (dnes ZUŠ na Školním náměstí).
Během roku 1943 probíhaly stavební úpravy synagogy - především její odvlhčení a nové omítky. Na průčelní stěně provedl akademický malíř Oehler kresbu Gallašova pohledu na město Hranice v polovině 18. století. V tomtéž roce byly muzejní sbírky instalovány ve skříňových vitrínách v přízemí i na ochozu synagogy a na podzim 1944 bylo muzeum vládním komisařem Kettnerem slavnostně otevřeno.

Jak je vidět z těchto dvou příkladů, Německo nemělo úplné informace o židech.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pecka Pecka | Web | 7. srpna 2009 v 12:05 | Reagovat

To je velice zajímavé.. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama