Jindřich a jeho ženy

27. srpna 2009 v 17:06 | Eliška
1. žena Kateřina Aragonská (Katherine of Aragon)
Byla dcerou katolických králů Ferdinanda II. Aragonského a Isabely I. Kastilské a po své matce také příbuzná anglického krále Eduarda III. (prapradědečkem Kateřiny Aragonské byl Jan z Gentu, jeden ze synů Eduarda III.). Jejím životním heslem bylo "skromnost a oddanost" (anglicky: "Humble and Loyal").


Kateřina přijela do Anglie, aby si vzala za muže Jinřichova bratra Arthura, 14. listopadu 1501 se pak v Londýně konala svatba mezi patnáctiletou španělskou infantkou a o rok mladším následníkem trůnu. Po svatbě manželé pobývali na zámku Ludlow, který Arturovi jako princi z Walesu náležel. Krátce na to oba mladí manželé těžce onemocněli. Zatímco Kateřina horečnaté onemocnění přestála, její manžel mu podlehl. A tak se Kateřina stala po čtyřech měsících manželství vdovou. Tak se provdala za Jindřicha. Porodila mu dceru, princeznu Mary. Jenže král chtěl syna. Královna mu sice přání splnila, avšak chudák malý Jindřich, princ Walesu, zemřel v sedmi týdnech života. Král se chtěl tedy nechat rozvést, jenže katolická církev to nedovolovala. Tak Jindřich se svými královskými pravomocemi založil církev anglikáskou, která mu nebránila v rozvodu. Po 24 letech společného manželství se s Kateřinou nechal rozvést a vzal si mladší Annu Boleynovou. Když nešťastná bývalá královna po deseti letech zemřela, Jindřich nesmutnil - oblékl se do žluté a celou noc se radoval a tančil s Annou.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Michel_Sittow_002.jpg/175px-Michel_Sittow_002.jpg

2. žena Anna Boleynová (Anne Boleyn)
Jindřichova svatba s Annou a její následná poprava z ní udělala jednu z hlavních postav anglické reformace.

Anna byla dcera Sira Thomase Boleyna, později hraběte z Wiltshiru a z Ormonde a jeho manželky Lady Alžběty Howardové, dcery vévody z Norfolku. Thomas Boleyn byl uznávaný diplomat s velkým jazykovým nadáním a Jindřich VII. jej často posílal na diplomatické mise do zahraničí. Kvůli nedostatkům farních záznamů této doby není možné určit datum, kdy se Anna Boleynová narodila.

Jindřichův sňatek s Annou a její následná poprava byly součástí složitého začátku významných politických a náboženských převratů známých jako anglická reformace, kdy právě Anna aktivně podpořila reformu náboženskou a vznik anglikánské církve. Byla to právě ona, kdo Jindřichovi věnoval knihy plné protestantského učení, které přinášely řešení problému s královským rozvodem - podle tohoto učení byl král jedinou hlavou církve v zemi. Mimoto také vládla nesmírným politickým vlivem, a proto ji můžeme nazývat "nejvlivnější a nejdůležitější manželkou krále, kterou kdy Anglie měla".

O Jindřichově druhé ženě, černooké Anně s dlouhými černými vlasy, se říkalo, že je čarodějnice s šesti prsty. Anna znetvořený šestý prst zakrývala dlouhými, rozšířenými rukávy a říkalo se, že pod stužkou s drahým kamenem skrývá na krku ďáblovo znamení.Mnoho lidí ji nemělo rádo. Měla spoustu nepřátel, kteří také královi donesli, že má milence. Král tedy nechal popravit deset jejich údajných milenců, mezi nimiž byl i její bratr. Nazlobený Jindřich nechal své nevěrné ženě stít hlavu. Avšak asi nikdy se nedovíme, jestli Anna byla vskutku svému muži tolik nevěrná, navíc se svým bratrem (!). Po její popravě Jindřich prohlásil, že ho okouzlila svými čáry.

Pravdou je, že během jejich tři a půl roku dlouhého manželství mu Anna dala chytrou dceru Alžbětu, která už ve třinácti letech uměla číst a psát čtyřmi jazyky.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Anneboleyn2.jpg/200px-Anneboleyn2.jpg

3. žena Jana Seymourová (Jane Seymour)
(* okolo 1507/1508 - † 24. října 1537)
Byli bratranec a sestřenice. Jana byla pátým dítětem sira Johna Seymoura, který měl určitý respekt na dvoře Jindřicha.

Byla velmi bledá a uvádí se, že měla jakýsi výraz bez života. Měla plavé vlasy, velký nos. To vše ale napravil její původ od Eduarda III.

Jana Seymourová byla katolička a svého manžela Jindřicha VIII. se snažila přivést zpět ke katolické víře. Tato její snaha byla marná.

Deset dní po smrti "šestiprsté čarodějnice" se král oženil s Janou Seymour, která byla pravým opakem divoké Anne. Byla tichá, pečovatelská a nedovolila si králi říkat, co má dělat, což s oblibou dělala její předchůdkyně. Velmi se starala o dvě Jindřichovy dcery - princezny Mary a Alžbětu. Král už v této době nebyl vůbec hezký muž jako za mlada. Tloustnul a jeho obličej vypadal jako "velká brambora". Ale Jane asi opravdu miloval. Navíc mu tato královna konečně dala touženého syna - prince Edwarda. Avšak Jane 12 dní po porodu zemřela. Král byl šíleně nešťastný. I celá Anglie nad touto ztrátou truchlila.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Hans_Holbein_d._J._032b.jpg/200px-Hans_Holbein_d._J._032b.jpg

4. žena Anna z Clevesu (Anne of Cleves)

Vyrůstala se svou matkou a sestrami Amálii a Sibylou na zámku Berg, nedaleko Düsseldorfu. Annin otec Jan III. byl příznivcem Erasma Rotterdamského a umírněné reformace, stál tak na opačné straně než císař Svaté říše římské Karel V. a zbytek katolické Evropy.

Na malý německý knížecí dvůr nepronikly žádné novoty, neoblékali se podle italské módy, která byla v období renesance ve šlechtických kruzích běžná. A z téhož důvodu se Anně i jejím sestrám dostalo výchovy a vzdělání ve starém duchu s důrazem na ruční práce (šití a vyšivání), nikoli však na výuku jazyků, zpěvu či hry na hudební nástroj.

V dětském věku byl pro Annu dohodnut sňatek s Františkem I. Lotrinským, který se však nikdy neuskutečnil. Po otcově smrti v únoru 1539 převzal panství jeho syn Vilém Bohatý a pokračoval v otcově politice.

Smutný král toužil po druhém synovi, neboť Edward nebyl dost silný. Stále marodil. Oženil se tedy s německou princeznou Annou, kterou však znal pouze z obrazu, na kterém ji malíř Holbein podle rozkazu nakreslil jako krásnou dívku. Ve skutečnosti však byla ošklivá a vypadala prý jako kůň.

Anne přicestovala nejprve do Rochesteru a král se sem na ni jel tajně podívat. Když už ji spatřil, šel se přestrojit do svého královského oděvu a tak se k ní vrátil. Anna tedy poznala, že před ní stojí král. Jindřich ji políbil a řekl její jméno. Ona se usmála, ale nedokázala mu říct anglicky ani slovo. Po několika minutách tedy král odjel. Byl velmi zklamaný, protože jeho žena nejen že nebyla hezká, ale navíc s ním ani nedokázala mluvit.

Po několika měsících Jindřich VIII. navrhl své ženě rozvod.Ta se nejprve psychicky zhroutila, ale pak rázně prohlásila, že rozvod by byl pro ni urážkou. Anna však byla rozumná žena a dobře si uvědomovala, že král nakonec prosadí své přání třeba i násilím. Byla si vědoma toho, jak dopadly v manželství s Jindřichem její dvě předchůdkyně Kateřina Aragonská a Anna Boleynová. Na rozvod přistoupila poté, co jí Jindřich VIII. nabídl jako odstupné pravidelný finanční příjem, dva paláce a služebnictvo.

Jindřich svou čtvrtou ženu nikdy nemiloval. Neměli žádné děti, protože Jindřich s ní nespal. Po rozvodu Anna zůstala už v Anglii. Bydlela v Richmondském paláci (Palace of Richmond), kde strávila hodiny chozením v zahradách s nádhernými kytkami a stromy. Anna získala vše, co jí Jindřich slíbil a mohla od této chvíle používat titul králova sestra. Jindřich jí dával 500 liber na rok. Anna se rozhodla, že se nikdy nevrátí zpátky do své vlasti. Měla zde také drahé anglické kamarády a cítila se zde šťastná.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/AnneCleves.jpg/180px-AnneCleves.jpg

5. žena Kateřina Howard (Katherine Howard)
Kateřina Howardová pocházela z mocného katolického šlechtického rodu Howardů. Jejím strýcem byl vůdce anglických katolíků Thomas Howard, 3.vévoda z Norfolku. Byla dvorní dámou předchozí královny Anny Klevské a sestřenicí další bývalé královny Anny Boleynové.


Král stále toužil po druhém synovi, aby po jeho smrti převzal vládu. Vzal si tedy krásnou osmnáctiletou dívku, Kateřinu Howard. Svatba se uskutečnila v tajnosti roku 1540.

Nazýval ji "svou krásnou květinou" a dával jí mnoho drahých dárků. Byla mladá, krásná a vzrušující. Měla ráda život, zábavu, tanec a společnost lidí svého věku.

Naopak devětačtyřicetiletý Jindřich byl velmi ošklivý, tlustý a těžký, jeho obličej vypadal jak brambora a oči měl stále polozavřené. Jeho nohy byly velmi špatné, často už nemohl chodit. Byl vždycky velmi rozzlobený, když ho nohy bolely.

Než si Kateřina vzala krále, měla několik milenců.Toho využila protestantská strana a rozhodla se královnu a celý rod katolických Howardů zničit. Král se dozvěděl nejprve o milostných dobrodružstvích své ženy, k nimž ale došlo ještě před sňatkem. Královna se bez váhání přiznala, jelikož tušila, že něco podobného k jejímu odsouzení nestačí. Zanedlouho byly ale dodány další důkazy o její nevěře v době manželství s Jindřichem. Jindřich totiž myslel, že její první. Šest měsíců po svatbě se zamilovala do vysokého a krásného Thomase Culpepera. Velmi se milovali, psali si a v noci se dokonce tajně scházeli. Když jednou někdo dal jejich dopis královi, ten se tak rozzlobil, že se říkalo, že měl sto chutí sám své ženě setnout hlavu. Thomase poslal do vězení,kde se přiznal k milostnému vztahu se svou sestřenicí Kateřinou Howardovou a byl roku 1541 popraven. Brzy i Kateřinu dali do věže, jako Anne Boleynovou.Většina členů rodu Howardů byla zatčena a 13. února 1542 byla po necelých dvou letech manželství s Jindřichem VIII. popravena i Kateřina. Na jeho rozkaz jí sťali hlavu. Bylo jí pouhých 20 let.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/CatherineHoward.png/180px-CatherineHoward.png

6. žena Kateřina Parr (Catherine Parr)
(* 1512 - † 5. září 1548)
Před svatbou žila hodně let v paláci. Byla o mnoho jiná než Jindřichovy předchozí ženy. Bylo jí 31 let a Jindřich byl její třetí manžel. Její první dva muži byli také staří. Oba zemřeli a ona s nimi neměla žádné děti. Ale Jindřich nechtěl skutečně manželku, chtěl přítelkyni, opatrovnici a matku pro jeho tři děti. Vše začalo na party v Hamtonském soudním paláci (Hampton Court Palace). Když tancovala s přítelem Thomasem Seymourem, Jindřich se na ni stále díval. Ale nemohl tancovat, protože už byl hodně nemocný na nohy. Po tom večeru jí začal posílat dárky a ptal se jí, jestli ho nechce přijít navštívit do Hampton Court Palace. Kateřina milovala mladého Thomase Seymoura, který si ji chtěl vzít. Jndřich Seymoura poslal jako vyslance do Bruselu. Tím se lehce zbavil svého soka. Jindřich jí poslal dopis, aby si ho vzala za muže. Jindřich byl v té době dávno jeden z nejslavnějších králů Evropy. Jenže byl také známý tím, že nechával zabíjet lidi, kteří ho rozzlobili - Annu Boleynovou, Kateřinu Howard a spoustu dalších. Taky byl hodně tlustý a ošklivý. Co měla dělat? Milovala Thomase, ale rodina chtěla, aby byla královnou Anglie. Tak se nakonec provdala za Jindřicha. Občas prý byla opravdu šťastná. Milovala být královnou. Měla krásné oblečení a drahé šperky. Avšak hodně těžké to měla s králem. Když ho bolely nohy, byl nepříčetný. Nemilovala ho, ale snažila se naučit ho mít ráda.

Kateřina pocházela z přísně katolické šlechtické rodiny, ale v průběhu manželství s králem se z ní stala horlivá obhájkyně reformace církve a protestantismu. Myšlenky protestantismu šířila i mezi dvořany a svými dvorními dámami. Stala se dokonce úspěšnou autorkou několika protestantských teologických knih, které se staly oblíbenou četbou nejen poddaných, ale i mnoha učenců na univerzitách. Král ale neměl v oblibě jak horlivé katolíky, tak i radikální protestanty, což se obecně vědělo. Toho se pokusila využít katolická strana v Anglii a rozhodla se královnino přílišné nadšení pro protestantismus zneužít a královnu zničit. Katolíkům u dvora se podařilo krále přesvědčit, že jeho žena by měla být zatčena a vyšetřována pro pokus velezrady. Král zatykač podepsal, ale Kateřina Paarová byla včas varována. Dostavila se do komnat krále a prohlásila, že její náboženské úvahy jsou nepodstatné a že se plně podřizuje názorům svého pána, manžela a krále. Jindřich byl pokorou a poslušností své ženy mile překvapen a zatčení zrušil. Všichni královnini katoličtí odpůrci byli ode dvora vyhnáni či zatčeni (zatčen byl například i vůdce katolíků Thomas Howard, 3.vévoda z Norfolku).

Když Jindřich zemřel, tři týdny po jeho smrti Thomas požádal Kateřinu o ruku. Kateřina si ho vzala v květnu 1547, společně pak vychovávali dceru Jindřicha VIII. Alžbětu. Problém v rodinných vztazích nastal ve chvíli, kdy se Thomas Seymour do mladičké Alžběty zamiloval a rozhodl se dát tomuto novému vztahu přednost před svým manželstvím s Kateřinou. Kateřina Paarová nesla tuto zradu těžce, jelikož byla navíc s nevěrným Seymourem těhotná. Kateřina porodila dcerušku Mary, avšak 6 dní po porodu sama zemřela. Její pohřeb byl prvním královským protestantským pohřbem v dějinách Velké Británie. Thomas Seymour byl později popraven za pokus o vzpouru proti králi Eduardu VI.

Thomas Seymour byl jeden ze strýců Edwarda, kterého porodila jeho sestra Jane Seymour. Proto měl spoustu nepřátel.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Catherine_Parr_from_NPG.jpg/180px-Catherine_Parr_from_NPG.jpg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terez Terez | 11. června 2013 v 20:23 | Reagovat

Kdyby Anna měla šestý prst a na krku nějaké Ďáblovo znamení - což je ekvivalent pro mateřské znaménko, nikdy by se nedostala k Francouzskému a ani anglickému dvoru, kde se výběr dívek vykonával nejen skrz jejich rodinný původ, ale také skrz jejich reprezentativnost a tudíž i krásu. Navíc, zamysleme se....stála by anglickému královi nějaká zdeformovaná žena s "Dáblovým znamením" na krku za spory s papežem a za 7 LET trvající proces rozvodu se svou ženou Kateřinou? No nevím, nevím. Anna byla krásná a velmi chytrá. Nejvíc sexy žena u dvora....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama