Martin Bormann

10. září 2009 v 20:20 | Eliška |  Nacističtí pohlaváři
Martin Bormann (17. června 1900 - 2. května 1945), přezdívaný "hnědá eminence", oficiálně byl vedoucí vůdcovy kanceláře (respektive jeho osobní tajemník), tedy vedoucí hlavní kaceláře NSDAP v hodnosti říšského ministra. Adolf Hitler jej ve své závěti označil za "svého nejvěrnějšího muže".


17. června 1900 se Theodorovi Bormannovi narodil syn, kterému dal jméno Martin. Martinův otec však brzy zemřel a jeho matka, aby uchránila rodinu od chudoby se znovu vdala, tentokrát za svého švagra. Svého nového otce však mladý Martin nijak zvlášť v oblibě neměl a to i přesto, že mohl studovat na vyšší škole. Ve škole se mu ale moc nedařilo. Neměl totiž abstraktní uvažování. Navíc se nezajímal ani o literaturu, výtvarné umění nebo hudbu. Jediné, co považoval za důležité, bylo pevné a nacionalistické Německo. Po nedokončení zemědělské školy v Meklenbursku a v posledním roce první světové války byl přijat do armády. Místo toho, aby byl poslán na frontu do boje, musel dělat sluhu jednomu důstojníkovi, kterého nechal v červenci 1944 popravit i přes chybějící důkazy. Po válce se rodiny zřekl nadobro a pracoval na statcích jako obyčejný zemědělec. Jeden statkář ho dokonce jmenoval správcem statku. V této nové roli se Bormann velmi dobře osvědčil. Nebyl to vůdce, ale výborný úředník.

Bormann se také podílel na vraždě. Nějaká tlupa přepadla a zabila učitele v blízkém městě. Vražednou zbraň - pistoli - sehnal právě Martin Bormann. Už zde prokázal své schopnosti, které měl možnost později dobře dokázat a uplatnit. On nebyl tím člověkem, který by vraždil nebo který by jednal na místě. On byl vždy pouze v pozadí, dobře ukrytý čekal až přijde jeho chvíle. Jedním z dalších pomahačů vraždy byl také nechvalně proslulý pozdější velitel vyhlazovacího tábora Osvětim II (Březinka - Birkenau), Rudolf Höss. Po propuštění z vazby se Bormann ocitl na mizině, a tak v roce 1926 vstoupil do NSDAP. Sehnal si místo jako dopisovatel deníku Der Nationalsozialist. Zkoušel se prosadit i jako řečník, ale jeho schopnosti rozhodně nebyly dobré. Po několika minutách byl doslova vypískán a dostal od vedoucích NSDAP zákaz veřejně vystupovat.

V roce 1926 se poprvé setkal se svým idolem, Adolfem Hitlerem. V roce 1932 už Bormann řídil svoji soukromou armádu úředníků jako stranicky oddaný muž. Celý svůj život a veškeré své úsilí nasměroval ke svému stranickému vzestupu. Na jaře 1929 se Bormann dostal do okruhu blízkých Hitlerových spolupracovníků a spolubojovníků, protože se oženil s dcerou Hitlerova přítele Bucha. Tím se Bormann katapultoval do Hitlerova nejbližšího okolí. V té době ho nikdo nebral jako vážného soupeře o moc. Ta již ostatně byla rozdělena mezi Hitlerovi nejvěrnější. Nicméně se Bormannovi dařilo postupně šplhat na vyšší a vyšší pozice v NSDAP. Byl precizní a poctivý úředník, který téměř nepřetržitě pracoval a spal asi tak 4 hodiny denně. Nejvíce Bormannovi pomáhal Hitlerův sekretář, Rudolf Hess. Za jeho zády však seděl přičinlivý učedník, který se jmenoval Martin Bormann. Hess totiž nedokázal pracovat s vyššími částkami, jenž Hitler získával od různých průmyslníků a Hitlerovy peníze tedy musel hlídat právě Bormann. Přišlo mu to ohromně vhod. Od té doby se veškeré Hitlerovy peněžní věci vyřizovaly přes Bormanna. I dárky pro slečnu Braunovou kupoval Bormann. Bormann byl doslova Hitlerovou peněženkou.
Byl to on, kdo dostal (a i realizoval) myšlenku vybudovat pro Adolfa Hitlera tzv. Orlí hnízdo - jakousi novodobou tvrz v nedostupných Alpách, k příležitosti vůdcových 50. narozenin.

Na jaře 1941 odlétl Hess do Anglie, aby zde dohodl příměří mezi Německem a Velkou Británií. Hitler dostal vztek a ihned si nechal zavolat Hessova zástupce, který o úletu svého nadřízeného nic nevěděl. Nyní Bormann mohl postoupit o další stupeň výš ve stranické hierarchii. Stal se šéfem stranické kanceláře a v podstatě vykonával úřad Rudolfa Hesse. Z Bormanna se stal úředník pro všechno. Neměl definované pravomoce, a tak toho velmi obratně využíval. Stal se "hnědou eminencí" v NSDAP. Kdo chtěl k Hitlerovi musel jít nejdřív k Bormannovi. Bormann rozhodně nebyl na veřejnosti známá osobnost. Většina lidí v Německu ho ani neznala. Jemu to nevadilo. Stačilo mu, když byl se svým idolem Adolfem Hitlerem, kterému doslova podlézal. Při společném obědě s Hitlerem si nechal servírovat vegetariánské jídlo stejně jako Hitler a následně také vychvaloval Hitlerův výborný výběr. Bormann měl však také nějaké chyby. Přesto, že byl ženatý udržoval si milenky. O jedné z nich jeho manželka dobře věděla a vůbec jí to nevadilo. Dále Bormann hodně kouřil a pil, ale v Hitlerově přítomnosti si nikdy nezapálil a byl vždy střízlivý. Hitler se totiž stal jeho drogou, na které byl závislý. Svět bez Hitlera si nedokázal představit. Všechny Hitlerovy plány i bezvýznamné výroky si zapisoval a ukládal, aby je mohl v pravou chvíli použít. Z Hitlerových myšlenek tvořil zákony a nařízení.

Nejvíce Bormann nenáviděl křesťanství. Snažil se zničit všechny církevní organizace, protože věřil, že to NSDAP odvádí občany. Velmi dobře byl informován o likvidaci Židů. Na konci války měl v rukou obrovskou moc, kterou však neměl, kde uplatnit. V březnu 1945 se stal velitelem jednotek Volkssturmu, ale to nezabránilo německé prohře. V dubnových dnech 1945 se mu podařilo z vedení státu vyšachovat i Göringa. Bormann však stále více pil a byl téměř neustále opilý. Jeho idol spáchal 30. dubna sebevraždu a Bormannovi se úplně zhroutil svět. Nevěděl, co má dělat. Pokusil se z berlínského bunkru utéct. Poté co se dostal ven ale v jeho blízkosti vybuchl dělostřelecký granát a všichni si mysleli, že zemřel. On to přežil a utíkal pryč. 2. května se záhadným způsobem sám zabil.

Při Norimberském procesu byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Kolem jeho smrti je stále několik otazníků, ale nejpravděpodobnější varianta je sebevražda ampulí cyankáli. Kosterní ostatky, o kterých se historici domnívají, že patřily Bormannovi, byly nalezeny na vlakovém nádraží Lehrter v Západním Berlíně Paulem Axmannem na základě výpovědi Alberta Krumnowa. Že se jedná o tělesné ostatky právě Martina Bormanna, bylo potvrzeno roku 1998 analýzou DNA.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama