Operace Valkýra

13. září 2009 v 16:29 | Eliška |  Atentáty na Hitlera & Heydricha
Atentát na Hitlera z 20. července 1944 byl pokus o zabití Adolfa Hitlera zorganizovaný odpůrci režimu, kteří se rekrutovali především z řad armády. Měl na něj navazovat státní převrat a spiklenci doufali, že se jim poté podaří vyjednat mír se západními spojenci. Akce představuje jeden z vrcholů německého protinacistického odboje.

Vlastní atentát provedl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg, vedle Henninga von Tresckow jeden z vůdců spiknutí. Neúspěch podniku, z něhož Hitler vyšel jen lehce raněn (za což mohla jednak slabá nálož, jednak fakt, že v průběhu porady někdo kufr s výbušninou odsunul tak, že Hitlera před výbuchem ochránil masivní dubový stůl), znamenal fakticky i neúspěch chystaného převratu.

V dubnu 1943 byl Stauffenberg těžce zraněn (při náletu přišel o oko, pravou paži a dva prsty na levé ruce). V červnu 1944 se stal Stauffenberg velícím důstojníkem vojáků spojeneckých sborů a zároveň byl povýšen na plukovníka. Toto povýšení mu umožnilo účastnit se Hitlerových zasedání v jeho tejném ústředí.
Odpůrcem režimu se stal poté, co viděl, jak vojáci SS exekuují ženy a děti. Rozhodl se, že atentát na Hitlera uskuteční okamžitě.

Přípravy

Poté, co se 6. června 1944 vylodily spojenecké jednotky v Normandii, čímž se vytvořila západní fronta, a poté, co německé jednotky utrpěly sérii závažných porážek na východní frontě při Operaci Bagration v Bělorusku, se spiklenci rozhodli o konečný atentát na Adolfa Hitlera.

Hrabě Stauffenberg vypracoval plán s krycím názvem Valkýra. Plán počítal s tím, že po atentátu bude obsazen spiklenci Berlín a další klíčová města Německa a pozatýkáni vůdčí členové SS a NSDAP.

Do příprav bylo zainteresovaných mnoho vysokých osobností, např. Ludwig Beck, Erich Höpner, Hans Speidel a Hellmuth Stieff. Stauffenberg chtěl při atentátu spolu s Hitlerem také zlikvidovat Heinricha Himmlera a Hermanna Göringa. Tento důvod donutil ve dvou případech (11. a 15. července) ustoupit od plánu.

Avšak po následné poradě bylo dohodnuto, že další pokus o atentát bude proveden 20. července, i přesto, že zde nebudou přítomni ani Himmler ani Göring.

Průběh atentátu

20. července 1944 v 8 hodin odstartovalo na letišti v Rangsdorfu kurýrní letadlo s Stauffenbergem a nadporučíkem Wernerem von Haeftenem. A v 10:15 jeho letadlo přistává ve městě Ketrzin, nedaleko "Vlčího doupěte".

Aktovka, kterou převáželi, obsahovala 2 balíčky po 1 kg výbušniny. Po příjezdu do Vlčího doupěte v Rastenburgu se Stauffenberg nejdříve zeptal majora von Freyenda, kde by si mohl vyměnit košili. Freyend mu poskytl vlastní ubikaci. Zde Stauffenberg a von Haeften aktivovali bombu. Zde došlo k jejich prvnímu pochybení: bombu sestavili jen z jednoho plátu plastické trhaviny, i přesto, že v plánu byly započítány dva.

20. července 1944 bylo pořádně horko - to je faktor, který možná zachránil Hitlerovi život. Jednání se totiž nekonalo v krytu, ale právě kvůli vedru v domě s otevřenými okny. Proto bomba v příruční tašce Stauffenberga nemohla mít takový účinek, jak se očekávalo.

20. července 1944 bylo pořádně horko - to je faktor, který možná zachránil Hitlerovi život. Jednání se totiž nekonalo v krytu, ale právě kvůli vedru v domě s otevřenými okny. Proto bomba v příruční tašce Stauffenberga nemohla mít takový účinek, jak se očekávalo.

Před jedenáctou hodinou vstoupil Stauffenberg do poradní místnosti, položil tašku s bombou přímo k Hitlerovi a s omluvou, že si musí zatelefonovat, odešel. Nasedl do automobilu k von Haeftenovi. Hned poté se odejell z "Vlčího brlohu" pod záminkou, že od Hitlera pro Fromma naléhavý úkol.

Krátce poté, co ukrytá bomba vybuchla (cca 10:42) dojeli k první bráně, kde byli bez problémů puštěni. S menšími problémy projeli i druhou branou a poté směřovali k letišti. Zde nasedli do letadla a odletěli do Rangsdorfu.

Rozhodujícím faktorem bylo to, že jeden z přihlížejících důstojníků tašku posunul až za masivní nohu stolu, protože mu taška vadila. Hitlera před explozí značně ochránila masivní noha a masivní deska stolu. Hitler vyvázl jen s protrženým ušním bubínkem, pohmožděniny levého ramena a lehké poranění obou nohou způsobené třískami z podlahy.

Stauffenberg, aniž by se ujistil, že je Hitler mrtev, vydal rozkazy k provedení plánu Valkýra. I přes snahu Fellgiebela se nepodařilo odříznout Vlčí doupě od světa a nakonec se ukázalo, že Hitler atentát přežil.

Po této zprávě docházelo opět k předání moci do rukou nacistů. 21. července spáchal na frontě sebevraždu generál Henning von Tresckow.

Tímto atentátem se rozpoutaly rozsáhlé čistky, kdy bylo popraveno 4980 osob. Stauffenberg a další tři důstojníci byli ještě tu noc popraveni. K účastníkům spřísahání proti Hitlerovi dále patřili: generál Beck, generál Hoepner, generál Olbricht, plukovník Mertz von Quirnheim a generál Fromm.

10. srpna byl popraven Stauffenbergův bratr Berthold. Po výsleších se zjistilo, že o přípravě převratu byl částečně informován i polní maršál Erwin Rommel, ten dostal na vybranou - buď popravu, anebo sebevraždu s tím, že bude uveřejněno, že zemřel na následky zranění ze dne 17. července 1944 a jeho rodina nebude nijak pronásledována. Aby uchránil svou rodinu zvolil si sebevraždu kyanidovou kapslí.

Z účastníků porady bomba ještě zranila: generálporučíka Schmundta, generála Kortena, plukovníka Brandta, generálmajora Scherffa, generála Bodenschatza, viceadmirála Vossa, Bormanna a stenografa Bergera. Schmundt, Korten, Brandt a Berger svým zraněním v lazaretu podlehli. Heusinger, Warlimont, Jodl? Buhle, Fegelein, Puttkamer a von Below vyvázli s lehkým poraněním.

Aby dodal Hitler atentátu historický rozměr, dal pokyn vyhotovit odznak, kterým vyznamenal všechny účastníky porady, zraněných při bombovém útoku. Byl utvořený podle vzoru odznaku za zranění. Rozdíl byl ve vyrytém datumu 20. červenec 1944 a vlastnoruční podpis "Adolf Hitler". Hitler ho udělil i sám sobě.

K 60. výročí atentátu byla v objektu odhalena deska, připomínající Stauffenberga. "Je umístěna přesně tam, kde podle nejnovějších poznatků ležela Stauffenbergova aktovka s časovanou bombou. Poselství, které průvodce tlumočí návštěvníkům, je toto: "Kdyby se atentát na Hitlera podařil a druhá světová válka skončila, mohly být zachráněny jen na německé straně čtyři miliony životů."

http://www.fronta.cz/pics_upload/pics_poradna/3500/3452/public/atentat1.jpg


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama