Hitlerova dálnice

12. listopadu 2009 v 14:46 | LuKe |  Hitlerovy stavby
Kdyby Hitler prohrál u Stalingradu až o několik let později, svištěly by dnes napříč Moravou od jihu na sever kolony aut. Historie však rozhodla jinak a z "transmoravské" dálnice zbyla jen zarůstající torza mostů a mohutných náspů.

Některé mostní konstrukce Hitlerovy dálnice byly navrženy v honosném antickém stylu.





Při toulkách naší krajinou se mnohdy setkáváme se zbytky nepoužívaných komunikací. Některé kdysi fungovaly a dnes zarůstají trávou, jiné nebyly vůbec z různých důvodů dokončeny.

Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav také známá pod názvem Hitlerova dálnice, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.



Moravský Panamský průplav

Soubor:Stará Dálnice.png
Hitlerova dálnice měla spojovat rakouskou Vídeň s Polskou Vratislaví (Wroclaw) a měla mít 320 km

Pro pochopení smyslu stavby zvané lidově Hitlerova dálnice je třeba si představit geografickou situaci v roce 1939. Protektorát Čechy a Morava představoval z hlediska nacistů "cizorodý" klín sevřený německy mluvícími oblastmi na západě, severu i jihu. Nejužší místo tohoto klínu mezi Orlickými horami a Brnem v délce 65 km mělo být proto přeťato nově vybudovanou dálnicí, která by spojila dvě významná města Vídeň a Vratislav a navázala tím na již existující systém autostrád v Rakousku a Prusku. Příhodný terén nabízela zejména protáhlá sníženina Boskovické brázdy, táhnoucí se v příhodném směru sever - jih.


V době svého plánování měla Hitlerova dálnice velký strategický význam. Uzavírala infrastrukturu německy mluvících oblastí v jeden celek a protínala území, které ještě nebylo pod německým vlivem.

Procházela také kolem významného zbrojního centra v Brně a byla zároveň předmostím pro případnou expanzi na východ.

Zajímavé je, že vybudování exteritoriální dálnice si vynutil Hitler již
jako součást mnichovské dohody v září 1938.

Plán počítal s tím, že se Československo vzdá ve prospěch Německa pruhu území podobně jako Panama postoupila Spojeným státům americkým území Panamského průplavu spojujícího Atlantský a Tichý oceán.

Dálnice měla být součástí Německa, takže by Němci nepotřebovali žádný pas. Českoslovenští občané by směli používat dálnici také, ale najíždět by mohli jen na několika výjezdech, kde měly být celnice.

Finanční zajištění stavby, dopravní policii a
celní
službu mělo zajistit Německo, některé úseky měly vybudovat československé firmy, československá vláda měla poskytnout zdarma veškeré pozemky.

Profil dálnice byl stanoven na 28,5 m, což odpovídalo parametrům běžných dálnic v tehdejším nacistickém Německu.


Mosty v antickém stylu

Nákres zachycuje linhartický most u Moravské Třebové tak, jak ho naplánovali němečtí inženýři.


Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938, a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce.
Po
okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava došlo k dalšímu urychlení, takže stavět se začalo 11. dubna 1939. Koncem roku 1940 se počítalo se zprovozněním 65 km, které protínaly protektorát.

V prvním roce stavba probíhala velmi svižně. Na řadě míst začaly růst mosty, náspy a další objekty. Dálnice dávala jasně najevo, kdo je v Evropě pánem. Některé mostní konstrukce byly dokonce navrženy v honosném antickém stylu.

Jihozápadně od Brna a u Jevíčka vznikaly "dálnicové" pracovní tábory. Například ve Vísce u Jevíčka je pohřbeno přes sto čtyřicet ruských zajatců, kteří na dálnici pracovali a zemřeli na epidemii tyfu. V Městečku Trnávka se zachoval jeden původní domek, zbytek byl přeměněn na dětský tábor.

Válečné neúspěchy a hospodářské potíže však Němce donutily koncem dubna 1942 stavbu přerušit. K jejímu obnovení už vzhledem k výsledku druhé světové války v Evropě pochopitelně nedošlo.

Pozůstatky Hitlerovy dálnice

Železniční nadjezd Hitlerovy dálnice u Velkých Opatovic

Patrně nejvýraznějším pohrobkem nedokončeného dálničního díla je pozoruhodný betonový pilíř, který ční ze svahu v bezprostřední blízkosti hráze Brněnské přehrady.
Před rokem 1990, kdy u nás ještě nebyly cvičné lezecké stěny, sloužil betonový pylon jako tréninková i závodní lokalita horolezcům.

Severně od Brněnské přehrady lze sledovat zbytky dálnice u Rozdrojovic, Jinačovic a Kuřimi. V kopcovitém terénu mezi Kuřimí a Černou Horou stopy chybí, protože se tady vůbec nezačalo stavět.

Průběh trasy však prozradí některé současné mapy na
internetu, které totožně s Hitlerovou dálnicí naznačují ještě neexistující těleso rychlostní komunikace R43, o jejíž přesný průběh se vedou spory, zvláště v Brně.

Další četné pozůstatky Hitlerovy dálnice se objevují v okolí Boskovic, odkud se táhnou v souvislé linii přes Jevíčko až k Městečku Trnávka.

Nedokončený most u Nebovid z doby druhé světové války

Mostní pilíř Hitlerovy dálnice u Brněnské přehrady sloužil v minulosti jako lezecká stěna horolezcům

Zdroj Idnes.cz, wikipedia.org
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hitlerova dálnice Hitlerova dálnice | Web | 17. listopadu 2010 v 20:06 | Reagovat

Další pěkný článek o této dálnice je zde http://zajimavosti.g6.cz/zajimavosti/hitlerova_dalnice.php

2 bott bott | Web | 9. září 2016 v 12:24 | Reagovat

půjčka nonstop na účet ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama