Bitva o Tobruk

2. února 2010 v 20:22 | Eliška |  Bitvy
Obléhání Tobruku byla jedna z nejdelších bitev 2. světové války. Na bojích se podílelo velké množství národů: Od Čechoslováků až po Jihoafričany. Pokud budeme hodnotit jen nejvýznamnější bojové jednotky, tak proti sobě stála 9. australská divize pod velením Leslieho Morseada a divize německého afrikakorpsu pod velením tehdy ještě v hodnosti Leutnant General Erwina Rommela.


Situace před bitvou

21. ledna 1941 dobyly australské jednotky Tobruk od Italů a hnali je zpátky do Libye. Italské jednotky nebyly schopny se efektivně bránit a tak odeslal Adolf Hitler do Afriky sbor na pomoc Italům. Sbor nikterak početný, ale i přesto se podařilo Rommelovi zahnat britské jednotky zpátky. Protiofensiva začala 24. března a Rommel dosáhl prvních úspěchů v poušti. Tentokrát to byli Britové, kdo nebyl schopen zadržet útok nepřítele, neboť jejich jednotky byly po pronásledování Italů značně rozptýlené. Rommel dosáhl Tobruku 10. dubna 1941.

Obléháni Tobruku

11. dubna zahájily německé a italské jednotky útok na pevnost. Odhalení většího uskupení sil bylo velmi snadné, neboť se při pohybu vířila velká mračna prachu. Prvním pokusem o dobytí byl útok 5. Panzer Regiment z 5. lehké divize. Během boje Němci ztratily 5 tanků a zbytek se stáhl zpět. Ten samý den odrazily jednotky britského impéria útok asi 400 mužů. O hodinu později zaútočili Němci se 700 muži, ale přesto, že Britové měli k dispozici pouze dva kulomety Bren a několik protitankových pušek, tak útok skončil nezdarem.

Rommel zkoušel mnoho taktik, jak město dobýt, ale všechny skončily neúspěchem. Nasadil do boje vedle německých tak italské tanky, které společně zaznamenaly úspěch, ale rychle se na bojišti objevily britské tanky a Afrikakorps se musel opět stáhnout. Právě zde si Rommel vysloužil pověst liška pouště.
Přestože dokázaly německé tanky proniknout místy první linií obrany, tak britská pěchota využila italských opevnění a zadržela německou pěchotu. Tanky se pak musely urychleně vracet zpět, aby nebyly obklíčeny.
Proč se o Tobruk, tak těžce bojovalo? Tobruk byl strategickým přístavem, který značně ulehčoval problémy se zásobováním jeho majiteli. Rommel toto město potřeboval pro další postup, neboť nemohl dosáhnout Egypta bez Tobruku.
Obléháni trvalo celých 240 dnů a stále se nepodařil Rommelovi město dobýt. Naštěstí pro obránce začala 18. listopadu ofensiva Crusader s cílem vysvobodit obránce Tobruku. Této ofensivě se podařilo zahnat Afrikakorps zpět na Kyrenaiku.

Crusader

Jistý německý voják vzdal hold australským obráncům: "Nedokážu Australany pochopit. V Polsku, Francii a Belgii stačilo, aby tanky prolomily obranu a nepřítel se dal na útěk. Oni jsou jako démoni. Naše tanky prolomí obranou linii, ale oni stále bojují."
Rommel při pohledu na asi 50 australských zajatců řekl: "Velcí a silní muži. Skutečná elita britského impéria."
Nicméně město nakonec dobyto bylo. Auchinleckova armáda zahájila již zmíněného 18. listopadu ofensivu a 4. prosince se Rommel definitivně vzdal plánu na dobytí města a rychle se stáhl do oblasti Tripolisu. Zde Rozmel doplnil stavy a zásoby a zahájil protiofensivu. Teď to byla zas britská armáda, která ustupovala. Po významném vítězství u Gazaly zahájil Rommel útok na Tobruckou pevnost. Britové nestačili vybudovat dobrou obranou linii kolem Tobruku a Rommel mohutným útokem město 21. června dobyl. Britové ztratili velmi cennou výzbroj a do zajetí padlo kolem 35 000 vojáků.
Po této bitvě byl Erwin Rommel povýšen na polního maršála a dosáhl tak vrcholu vojenské kariéry.
Britský generál Auchinleck byl odvolán a na jeho místo byl dosazen generál sir Bernard Montgomery. Ten dokázal ústup zastavit u El Almeinu, kde nejdříve porazil Němce z obrany a poté je i díky vylodění amerických sil (Operace Torch) zahnal do Tunisu. Národy jež se účastnily obrany: Austrálané, Britové, Jihoafričané, Poláci, Čechoslováci.

Celkem 634 československých vojáků se účastnilo úspěšné obrany nacisty obleženého severoafrického přístavu Tobruk. Československý pěší prapor pod velením podplukovníka Karla Klapálka byl podřízen polské Samostatné brigádě karpatských střelců a zapojil se do obrany západního úseku pevnostního perimetru. Jednalo se o největší vojenskou akci československých vojáků v rámci bojů na Středním východě. U Tobruku padlo 14 příslušníků praporu, desítky vojáků byly raněny.

Spojenecké síly které se účastnily bojů o Tobruk:

9.australská pěší divize
18.australská pěší brigáda(část 7.divize)
4 dělostřelecké pluky
3.tanková brigáda
18.jízdní pluk
Samostatná brigáda Karpatských střelců
11.samostatný československý prapor
70.pěší divize
celkem asi 90 děl a 100tanků


Síly Německo-Italské tankové armády které se účastnily bitvy o Tobruk:

Divize Trento(motorizovaná)
Divize Bologna
Divize Pavia
Divize Brescia
15.tanková divize(Německá)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 DAMBA DAMBA | 28. dubna 2010 v 21:17 | Reagovat

dekuji snad my to pomuze mam na obléháni tobruku referat

2 žaneta žaneta | E-mail | 14. prosince 2012 v 12:17 | Reagovat

:-)  :-(  ;-)  :-D  8-O jdeste do prdele je to na hovno

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama