Vedlejší procesy

5. února 2010 v 6:30 | Eliška |  Norimberský proces
9.12.1946 - 20.8.1947 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal první vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo 23 lékařů. Byli obviněni z toho, že na živých lidech zkoumali účinky podchlazení, transplantace jednotlivých orgánů aj., čímž se dopustili zločinů proti lidskosti.

Soudní tribunál tvořili předseda senátu Walter B. Beals a soudci Harold L. Sebring, Johnson T. Crawford a Victor T. Swearingen, žalobu reprezentovali Telford Taylor a James M. McHaney. K trestu smrti byli odsouzeni a 2.6.1948 v Landsbergu popraveni šéf správního oddělení NSDAP a organizátor programu euthanazie SS - Oberführer Viktor Brack (9.11.1904), osobní lékař Adolfa Hitlera a šéf programu euthanazie Karl Brandt (8.1.1904), právník a osobní referent Heinricha Himmlera Rudolf Brandt (2.6.1909), osobní lékař Heinricha Himmlera a šéf německého Červeného kříže Karl Gebhardt (23.11.1897), vedoucí lékař koncentračního tábora Buchanwald Waldemar Hoven (10.2.1903), šéf Zdravotnckého institutu v rámci Waffen SS Joachim Mrugowsky (15.8.1905) a vedoucí Institutu vojenského vědeckého výzkumu Wolfram Sievers (10.7.1905). Dále byli odsouzeni lékař koncentračního tábora Ravensbrück a asistent profesora Gebharta Fritz Fischer (5.10.1912), vedoucí lékařského oddělení v rámci Waffen SS Karl Genzken (8.6.1895 - 10.10.1957), šéf lékařské služby v rámci německých ozbrojených sil generál Siegfried Handloser (25.3.1895 - 3.7.1954), odborník na tropická onemocnění a generál zdravotnictva v rámci Luftwaffe Gerhard Rose a šéf zdravotní služby v rámci Luftwaffe generál Oskar Schröder na doživotí, generál zdravotnictva v rámci Luftwaffe Hermann Becker - Freyseng a lékařka koncentračního tábora Ravensbrück Herta Oberheuser (15.5.1911 - 24.1.1978) na 20 let, internista a lékař koncentračního tábora Dachau Wilhelm Beiglböck (10.10.1905 - 22.11.1963) na 15 let a internista a šéf personálního oddělení v Úřadu říšského lékařství SS a policie Helmut Poppendick (1.6.1902) na 10 let. Osvobozeni byli zástupce šéfa říšského zdravotnictví Kurt Blome, specialista na kožní a pohlavní choroby Adolf Pokorny (26.7.1895), generál zdravotnictva v rámci Luftwaffe Georg August Weltz, generál zdravotnictva v rámci Luftwaffe Hans Wolfgang Romberg, generál zdravotnictva v rámci Luftwaffe Konrad Schäfer, generál zdravotnictva v rámci Luftwaffe Siegfried Ruff a šéf chirurgické kliniky v Berlíně Paul Rostock (18.1.1892 - 17.6.1956).

2.1. - 17.4.1947 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal v pořadí druhý vedlejší proces s válečnými zločinci. K doživotnímu trestu byl odsouzen jediný obžalovaný, říšský maršál Luftwafe Erhard Milch (30.3.1892 - 25.1.1972). V roce 1951 mu byl trest změně na 15 let vězení a v červnu 1954 byl předčasně propuštěn. Soudní tribunál tvořili předseda senátu Robert M. Toms a soudci Fitzroy Donald Phillips, Michael A. Musmanno a John J. Speight, žalobu reprezentovali Telford Taylor a Clark Denny. Milchovými obhájci byli Friedrich Bergold a Milchův bratr Werner Milch.

5.3. - 4.12.1947 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal v pořadí třetí vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo 16 předních německých právníků nacistické éry. Soudní tribunál tvořili předseda senátu Carrington T. Marshall a soudci James T. Brand, Mallory B. Blair a Justin Woodward Harding, žalobu reprezentovali Telford Taylor a Charles M. LaFollette. Na doživotí byli odsouzeni státní sekretář ministerstva spravedlnosti Herbert Klemm (15.5.1903), předseda Mimořádného soudu v Norimberku do roku 1937 Rudolf Oeschey (29.5.1903), předseda Mimořádného soudu v Norimberku v letech 1937 - 43 Oswald Rothaug (17.5.1897) a státní sekretář ministerstva spravedlnosti Franz Schlegelberger (23.10.1876 - 14.12.1970), na 10 let pracovník trestněprávního oddělení ministerstva spravedlnosti Wilhelm von Ammon (17.3.1903), generální prokurátor v Hammu Günther Joel (19.4.1903), prokurátor Lidového soudu Ernst Lautz (13.11.1887) a pracovník trestněprávního oddělení ministerstva spravedlnosti Wolfgang Mettgenberg (10.10.1882), na 7 let prezident Vrchního zemského soudu v Hamburku Curt Rothenberger (30.6.1896) a na 5 let vězení prezident Říšského pracovního soudu Josef Altstötter (4.1.1892). Osvobozeni byli prokurátor Lidového soudu Paul Barnickel (4.5.1885), předseda Mimořádného soudu (Sondergericht) ve Stuttgartu Hermann Cuhorst (22.7.1899 - 5.8.1991), prezident senátu Lidového soudu Günther Nebelung (24.3.1896) a soudce z lidu u Lidového soudu Hans Petersen. Ještě před vynesením rozsudku spáchali sebevraždu bývalý ministr spravedlnosti Georg Thierack (19.4.1889 - 22.11.1946) a úředník ministerstva spravedlnosti Carl Westphal (1902), ze zdravotních důvodů nebyl souzen viceprezident Lidového soudu v Bavorsku Karl Engert (23.10.1877).


8.4. - 3.11.1947 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal v pořadí čtvrtý vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo 18 příslušníků SS, zaměstnanců Wirtschafts- und Verwaltungshauptamt (WVHA), ekonomického a administrativního úřadu v rámci SS. Soudní tribunál tvořili předseda senátu Robert M. Toms a soudci Fitzroy Donald Phillips, Michael A. Musmanno a John J. Speight, žalobu reprezentovali Telford Taylor, James M. McHaney a Jack W. Robbins. K trestu smrti byli odsouzeni šéf WVHA a generál Waffen SS Oswald Pohl (30.6.1892), zástupce šéfa WVHA a generálmajor Waffen SS Georg Lörner, SS - Standartenführer Franz Eirenschmalz (20.10.1901) a SS - Sturmbannführer Karl Sommer (25.3.1915). Pohl byl popraven 7.6.1951, ostatním byl trest změněn na trest vězení. Dále byli odsouzeni zástupce šéfa WVHA a generál Waffen SS August Frank, SS - Obersturmbannführer Max Kiefer (15.9.1889) a SS - Obersturmbannführer Karl Mummenthey na doživotí, zástupce šéfa WVHA a brigádní generál Waffen SS Heinz Karl Fanslau (6.6.1909 - 10.3.1987) na 25 let, SS - Obersturmbannführer Hans Bobermin na 20 let a SS - Oberführer Hans Lörner, SS - Standartenführer Erwin Tschentscher (11.2.1903), Obersturmbannführer Waffen SS Hermann Pook (1.5.1901), SS - Oberführer Hans Heinrich Baier, úředník WVHA Hans Hohberg a SS - Hauptsturmführer Leo Volk na 10 let vězení. Osvobozeni byli SS - Standartenführer Josef Vogt, SS - Standartenführer Rudolf Scheide (24.12.1908) a SS - Obersturmbannführer Horst Klein.

19.4. - 22.12.1947 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal v pořadí pátý vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo šest vedoucích činitelů průmyslového podniku Flick Kommanditgesellschaft. Velkoprůmyslník Friedrich Flick (10.7.1883 - 20.7.1972) byl odsouzen na 7 let, Otto Steinbrinck (19.12.1888 - 16.8.1949 ve vězení) na 5 let a Bernhard Weiss na dva a půl roku vězení. Odilo Burkart (29.8.1899), Konrad Kaletsch (18.12.1898) a Hermann Terberger (5.7.1892) byli osvobozeni. Soudní tribunál tvořili předseda senátu Charles B. Sears a soudci William C. Christianson, Frank N. Richman a Richard D. Dixon, žalobu reprezentoval Telford Taylor. Obžaloba kladla obviněným za vinu využívání otrocké práce zajatců a lidí nasazených do Německa na práci, rabování obsazených území a finanční podporu nacistů.

27.8.1947 - 30.7.1948 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal v pořadí šestý vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo 24 vedoucích činitelů koncernu IG - Farben pro ekonomické rabování obsazených území, využívání otrocké práce a pro podporu NSDAP. Soudní tribunál tvořili předseda senátu Curtis Grover Shake a soudci James Morris, Paul M. Hebert a Clarence F. Merrell, žalobu reprezentoval Telford Taylor. Na 8 let vězení byli odsouzeni člen představenstva a chemik Otto Ambros (19.5.1901 - 23.7.1990) a šéf výstavby továrny v Osvětimi Walter Dürrfeld, na 7 let člen představenstva a šéf chemičky Buna u Osvětimi Fritz ter Meer (4.7.1884 - 21.10.1967), na 6 let předseda dozorčí rady koncernu Carl Krauch (7.4.1887 - 3.2.1968) a čšlen představenstva a vedoucí výrioby továrny v Osvětimi Heinrich Bütefisch (1894 - 1969), na 4 roky předseda představenstva koncernu Hermann Schmitz (1881 - 1960), na 3 roky člen představenstva Max Ilgner (28.6.1899 - 28.3.1966), na dva a půl roku člen představenstva a vedoucí ekonomického oddělní Georg von Schnitzler (29.10.1884 - 24.5.1962), na 2 roky plánovač Ernst Bürgin, šéf oddělení kovu Paul Häfliger a manažer Heinrich Oster a na jeden a půl roku vězení člen představenstva a šéfinženýr Friedrich Jähne (1879 - 1965) a šéf obchodu s barvivy pro jihovýchodní Evropu Hans Kugler. Osvobozeni byli ředitel společnosti AGFA a šéf Isekce III koncernu Fritz Gajewski (13.10.1885 - 1962), šéf chemického výzkumu Heinrich Hörlein, právní zástupce August von Knierim, šéf osobního oddělení Christian Schneider, plánovači Hans Kühne, Karl Wurster (1900 - 1974) a Carl Lautenschläger, lékař Wilhelm Mann, šéf tajné policie Heinrich Gattineau a jeho zástupce SS - Hauptsturmführer Erich von der Heyde. Ze zdravotních důvodů nebyl souzen plánovač Max Brüggemann.

8.7.1947 - 19.2.1948 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal v pořadí sedmý vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo 12 vysokých armádních důstojníků německé armády za zločiny během balkánského tažení. Soudní tribunál tvořili předseda senátu Charles F. Wennerstrum a soudci George J. Burke a Edward F. Carter, žalobu reprezentovali Telford Taylor a Theodore Fenstermacher. Na doživotí byli odsouzeni velitel jihovýchodního úseku a zároveň velitel 12. německé armády v letech 1941 - 42 polní maršál Wilhelm List (14.5.1880 - 17.8.1971, propuštěn v prosinci 1952), jeho nástupce od 29.10.1941 generál Walter Kuntze, na 20 let velitel 2. tankové armády v Jugoslávii v letech 1943 - 44 generál Lothar Rendulic (23.11.1887 - 18.1.1971) a vojenský velitel v Řecku v letech 1942 - 44 generálmajor Wilhelm Speidel (28.10.1897 - 28.11.1984), na 15 let velitel armádní skupiny Jižní Řecko generál Helmuth Felmy (28.5.1885 - 14.12.1965), na 12 let velící generál XXII. horské armádní skupiny v letech 1943 - 45 Hubert Lanz (22.5.1896 - 12.5.1982), na 10 let velící důstojník 2. tankové armády v Jugoslávii generálmajor Ernst von Leyser (18.11.1889 - 23.9.1962) a na 7 let vězení velící důstojník 2. tankové armády v Jugoslávii generálmajor Ernst Dehner (5.3.1889 - 13.9.1970). Osvobozeni byli náčelník štábu 12. armády generálmajor Hermann Foertsch (4.4.1895 - 27.12.1961) a náčelník štábu vojenského velitelství v Srbsku a Řecku generál Kurt von Geitner (3.5.1884 - 6.9.1968). Ještě před vynesením rozsudku spáchal 29.5.1947 sebevraždu velitel 2. tankové armády v Jugoslávii v roce 1944 generál Franz Böhme (15.4.1885), ze zdravotních důvodů nebyl souzen velitel 2. armády během balkánského tažení polní maršál Maximilian von Weichs (12.11.1881 - 27.6.1954).

20.10.1947 - 10.3.1948 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal v pořadí osmý vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo 14 vedoucích pracovníků Hlavní rasového a osidlovacího úřadu "Rasse- und Siedlungshauptamt" (RuSHA). Úřad spadal pod říšského komisaře pro upevnění německé národnosti (Reichskommissar für die Festigung des deutschen Volkstums, RKFDV) Heinricha Himmlera. Soudní tribunál tvořili předseda senátu Lee B. Wyatt a soudci Daniel T. O'Connell a Johnson T. Crawford, žalobu reprezentoval Telford Taylor. Na doživotí byl odsouzen náčelník štábu RKFDV Ulrich Greifelt (8.12.1896 - 6.2.1949 ve vězení). Dále byli odsouzeni vedoucí RuSHA Otto Hofmann (16.3.1896 - 31.12.1982) a jeho zástupce Richard Hildebrandt (13.3.1897 - 10.3.1952 popraven v Polsku, kam byl po rozsudku vydán) na 25 let, šéf repatriačního úřadu pro etnické Němce (Volksdeutsche Mittelstelle, VoMi) Werner Lorenz (2.10.1891 - 13.3.1974) na 20 let, zástupce náčelníka štábu RKFDV Rudolf Creutz, čelný představitel VoMi Heinz Brückner a zástupce RuSHA v západním Polsku Herbert Hübner na 15 let a náčelník štábu RuSHA Fritz Schwalm na 10 let vězení. Pouze na dobu ztrávenou ve vazbě byli odsouzeni vedoucí pracovníci RKFDV Konrad Meyer - Hetling (15.11.1900 - 1973) a Otto Schwarzenberger, šéf spolku Lebensborn Max Sollmann a čelní představitelé spolku Gregor Ebner (24.6.1892 - 1974) a Günther Tesch. Osvobozen byl zástupce šéfa spolku Inge Viermetz.

29.9.1947 - 10.4.1948 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal v pořadí devátý vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo 24 čelných představitelů speciálních pohotovostních jednotek SD, tzv. Einsatzgruppen. Tyto jednotky operovaly na východní frontě a jejich hlavním úkolem bylo systenmatické vyvražďování Židů. Soudní tribunál tvořili předseda senátu Michael A. Musmanno a soudci John J. Speight a Richard D. Dixon, žalobu reprezentovali Telford Taylor a Benjamin B. Ferencz. K trestu smrti byli odsouzeni a 7.6.1951 v Landsbergu popraveni velitel Einsatzgruppe D SS - Gruppenführer Otto Ohlendorf (4.2.1907), velitel Einsatzgruppe B SS - Brigadeführer Erich Naumann (29.4.1905), velitel speciální jednotky Sonderkommando 4a v rámci Einsatzgruppe C SS - Standartenführer Paul Blobel (13.8.1894) a velitel Sonderkommanda 11b v rámci Einsatzgruppe D SS - Obersturmbannführer Werner Braune (11.4.1909). K trestu smrti byli dále odsouzeni velitel Sonderkommanda 7a v rámci Einsatzgruppe B SS - Standartenführer Walter Blume (23.7.1906, trest změněn na 25 let vězení), velitel Sonderkommanda 1a v rámci Einsatzgruppe A SS - Standartenführer Martin Sandberger (17.8.1911, trest změněn na doživotí), zástupce velitele Einsatzgruppe D SS - Standartenführer Willy Seibert (17.6.1908, trest změněn na 15 let vězení), velitel Sonderkommanda 7a v rámci Einsatzgruppe B a Sonderkommanda 4a v rámci Einsatzgruppe C SS - Standartenführer Eugen Steimle (8.12.1909 - 9.10.1987, trest změněn na 20 let vězení), velitel Sonderkommanda 4b v rámci Einsatzgruppe C SS - Obersturmbannführer Walter Hänsch (3.3.1904, trest změněn na 15 let vězení), velitel Sonderkommanda 7b v rámci Einsatzgruppe B SS - Obersturmbannführer Adolf Ott (29.12.1904, trest změněn na doživotí), velitel Sonderkommanda 7b v rámci Einsatzgruppe B SS - Sturmbannführer Waldemar Klingelhöfer (4.4.1900 - 1980, trest změněn na doživotí), velitel Einsatzkommanda 6 v rámci Einsatzgruppe C SS - Obersturmbannführer Ernst Biberstein (15.2.1899 - 1986, trest změněn na doživotí), velitel Einsatzkommanda 2 v rámci Einsatzgruppe A SS - Obersturmbannführer Eduard Strauch (17.8.1906 - 15.9.1955 ve vězení v Belgii, kam byl po rozsudku vydán) a velící důstojník v rámci Einsatzgruppe D SS - Obersturmführer Heinz Schubert (27.8.1914, trest změněn na 10 let vězení). Na doživotí byli odsouzeni velitel Einsatzgruppe A SS - Brigadeführer Heinz Jost (9.7.1904 - 12.11.1964) a velitel Einsatzkommanda 12 v rámci Einsatzgruppe D SS - Obersturmbannführer Gustav Nosske (29.12.1902 - 1990). Dále byli odsouzeni velitel Einsatzkommanda 5 v rámci Einsatzgruppe C SS - Brigadeführer Erwin Schulz (27.11.1900 - 11.11.1981), velitel pracovního komanda Moskva (Vorkommando Moscow) v rámci Einsatzgruppe B SS - Brigadeführer Franz Six (12.8.1909 - 9.7.1975) a zástupce velitele Sonderkommanda 4a v rámci Einsatzgruppe C SS - Sturmbannführer Waldemar von Radetzky na 20 let a zástupce velitele Sonderkommanda 4b v rámci Einsatzgruppe C SS - Sturmbannführer Lothar Fendler a velící důastojník Sonderkommanda 10b v rámci Einsatzgruppe D SS - Hauptsturmführer Felix Rühl (12.8.1910). Pouze na dobu ztrávenou ve vazbě byl odsouzen velící důastojník Einsatzkommanda 6 v rámci Einsatzgruppe D SS - Untersturmführer Mathias Graf. Ještě před vynesením rozsudku spáchal 31.7.1947 sebevraždu velící důastojník Einsatzkommanda 12 v rámci Einsatzgruppe D SS - Sturmbannführer Emil Haussmann, ze zdravotních důvodů nebyl souzen velitel Einsatzgruppe C SS - Brigadeführer Otto Rasch (7.12.1891 - 1.11.1948 ve vězení).

8.12.1947 - 31.7.1948 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal v pořadí desátý vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo 12 řídících pracovníků Kruppova koncernu. Byli obžalováni z ekonomického rabování obsazených území, využívání otrocké práce a podpory NSDAP. Soudní tribunál tvořili předseda senátu Hu C. Anderson a soudci Edward J. Daly a William J. Wilkins, žalobu reprezentovali Telford Taylor, H. Russell Thayer a Benjamin B. Ferencz. Odsouzeni byli Alfried Krupp (13.8.1907 - 30.7.1867), Friedrich von Bülow (29.11.1889 - 17.1.1984) a Erich Müller (2.11.1892) na 12 let, Eduard Houdremont (19.5.1896) a Friedrich Wilhelm Janssen (14.5.1887) na 10 let, Max Otto Ihn (25.1.1890) a Karl Adolf Ferdinand Eberhardt (23.3.1894) na 9 let, Ewald Oskar Ludwig Löser (11.4.1888) na 7 let, Heinrich Leo Korschan (24.10.1895) a Werner Wilhelm Heinrich Lehmann (12.8.1904) na 6 let a Hans Albert Gustav Kupke (18.3.1885) na 2 roky a 10 měsíců vězení. Osvobozen byl Karl Heinrich Pfirsch (30.11.1877).

6.1. - 18.11.1948 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal v pořadí jedenáctý vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo 21 členů německé vlády a vysokých státních úředníků. Soudní tribunál tvořili předseda senátu William C. Christianson a soudci Robert F. Maguire a Leon W. Powers, žalobu reprezentovali Telford Taylor a Robert M. W. Kempner. Odsouzeni byli šéf Hlavního úřadu SS a SS - Obergruppenführer Gottlob Berger (16.7.1896 - 5.1.1975) na 25 let, diplomat a vládní zplnomocněmec v Maďarsku Edmund Veesenmayer (12.11.1904 - 24.12.1977) a šéf říšského kancléřství Hans Heinrich Lammers (27.5.1879 - 4.1.1962) na 20 let, státní sekretář a zástupce Hermanna Gőringa Paul Körner, šéf koncernu Hermann - Göring - Werke Paul Pleiger (28.9.1899 - 22.7.1985) a sekretář ministerstva zbrojení Hans Kehrl (8.9.1900 - 26.4.1984) na 15 let, ministr financí a říšský kancléř Johann Ludwig Graf Schwerin von Krosigk a státní sekretář Wilhelm Keppler (14.12.1882 - 13.6.1960) na 10 let, státní sekretář ministerstva zahraničí Gustav Adolf Steengracht von Moyland (15.11.1902 - 7.7.1969), vyslanec u čínské vlády v Nankingu Ernst Wörmann, vyslanec Ernst von Weizsäcker (25.5.1882 - 4.8.1951), ministr zemědělství a výživy Richard Walther Darré (14.7.1895 - 5.9.1953), státní sekretář v ministerstvu propagandy Otto Dietrich (8.1887 - 1952) a ředitel Dresdner Bank Karl Raschke na 7 let, šéf SD a Abwehru SS - Brigadeführer Walter Schellenberg (16.1.1910 - 31.3.1952) na 6 let, víceprezident Říšské banky Emil Johann Puhl a státní sekretář v ministerstvu zahraničí Ernst Wilhelm Bohle (28.7.1903 - 9.11.1960) na 5 let, prostředník mezi ministerstvem zahraničí a nejvyšším armádním velením Karl Ritter (7.11.1888 - 7.4.1977 Argentina) na 4 roky a ministr vnitra Wilhelm Stuckart (16.11.1902 - 15.11.1953) na 3 roky a 10 měsíců. Osvobozeni byli vyslanec v Maďarsku Otto von Erdmannsdorf a státní ministr Otto Meissner (13.3.1880 - 27.5.1953). Ještě před vynesením rozsudku spáchal 6.5.1947 sebevraždu ministr zemědělství a výživy Herbert Ernst Backe (1.5.1896). Všichni odsouzení byli předčasně propuštěni v roce 1951.

28.11.1947 - 30.12.1948 - Před americkým vojenským tribunálem v Norimberku se konal dvanáctý a zároveň poslední vedlejší proces s válečnými zločinci. Obžalováno bylo 14 vysokých důstojníků německé armády. Soudní tribunál tvořili předseda senátu John C. Young a soudci Winfield B. Hale a Justin W. Harding, žalobu reprezentoval Telford Taylor. Na doživotí byli odsouzeni šéf politické propagandy v rámci wehrmachtu generál Hermann Reinecke (1888 - 1973) a zástupce šéfa operačního štábu ozbrojených sil generál Walter Warlimont (3.10.1894 - 9.10.1976, propuštěn 1957), na 20 let polní maršál Georg von Küchler (30.5.1881 - 25.5.1968, propuštěn 1953), generál Hans von Salmuth (29.11.1888 - 1.1.1962, propuštěn v červenci 1953) a generál Karl von Roques (7.5.1880 - 24.12.1949 ve vězení), na 15 let generál Hermann Hoth (12.4.1885 - 26.1.1971, propuštěn 1954) a generál Georg - Hans Reinhardt (1.3.1887 - 23.11.1963, propuštěn v červnu 1952), na 8 let generál Otto Wöhler (1894 - 1987, propuštěn 1951), na 7 let generál Rudolf Lehmann (30.1.1914 - 17.9.1983), na 5 let generál Karl - Adolf Hollidt (28.4.1891 - 22.5.1985, propuštěn 22.12.1949) a na tři roky polní maršál Wilhelm von Leeb (5.9.1876 - 29.4.1956). Osvobozeni byli polní maršál Hugo Sperrle (7.2.1885 - 2.4.1953) a admirál Otto Schniewind (14.12.1887 - 26.3.1964). Ještě před vynesením rozsudku spáchal 5.2.1948 sebevraždu generál Johannes Blaskowitz (10.7.1883).

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 louisvuitton bags louisvuitton bags | E-mail | Web | 10. prosince 2010 v 4:27 | Reagovat

Amitié réelle est synonyme de pureté, ne laisser saleté l’amalgame.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama